Lze předcházet artróze?

03.01.2014 13:31

O artróze se mluví jako o epidemii 21. století. První artrotické změny se dají nalézt již u dvacetiletých lidí. Od padesátého roku života výskyt této choroby prudce stoupá. Jedná se o civilizační chorobu, které úzce souvisí s naším životním stylem. Přímá léčba neexistuje, podstatnou roli v řešení této problematiky však hraje fyzioterapie.

Co je to artróza
Artróza vzniká opotřebením kloubní chrupavky. Zpočátku se jedná o její mechanické poškození. Kloubní chrupavka nejdříve ztrácí svou pružnost, postupně vznikají v chrupavce drobné štěrbiny. Ty se postupně zvětšují. Dochází k uvolňování drobných části chrupavky do kloubu, což má negativní vliv na další kloubní struktury.
Bolest se zpočátku objevuje při přetížení kloubu, což je způsobeno zvýšeným třením kloubních ploch a ztrátou pružnosti chrupavky. Objevuje se kloubní zatuhlost zejména na začátku pohybu. Později se objeví zánět a otok kloubu. Dochází ke vzniku výrůstků, které brání pohyblivosti kloubu a způsobují bolest.

Rizikovými faktory, které ovlivňují vznik artrózy je obezita, či jednostranné přetěžování pohybového aparátu při sportu nebo práci. Jistou roli zde může hrát i dědičnost.

Fyzikální zákony, které si neuvědomujeme
Během pohybu dochází k určitému tření, které v kloubu výrazně zmenšuje promazávání kloubní tekutinou. Naše klouby jsou velmi důmyslné, ale pokud dochází k jejich přetěžování, přestávají fungovat ideálně a dochází k jejich opotřebení.

Zde je podstatné uvědomit si jeden fakt. Jak už bylo řečeno, na naše klouby působí tření a je-li toto tření z nějakého důvodu větší, dochází časem k poškození kloubu. Pomineme-li tělesnou hmotnost, faktor, který výrazně ovlivňuje tento stav, je svalové napětí. Pokud jsou obě části kloubu (hlavice a jamka) k sobě taženy zvýšeným napětím svalů více, než je fyziologické, dochází ke zvýšení tření a tím se zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k poškození kloubu, trvá-li to delší dobu. Naše tělo nás na tento stav často upozorňuje bolestí, dříve, než dojde k poškození kloubu.
Dále  pak může být nevhodným tahem svalů způsobeno, že je jamka kloubu špatně orientována vůči hlavici, což má za následek opět špatné fungování kloubu a jeho přetěžování.

Prevence?
Již samotná definice artrózy nás vede k tomu, abychom se zabývali v rámci prevence kloubní chrupavkou, které hrozí poškození. Kloubní výživa je jistě dobrou prevencí, ale není všemocná.
Budeme-li dále ignorovat příčiny, které k přetěžování kloubu vedou, nebude naše úsilí efektivní. Dále je zcela zjevné, že pouhým podáním léku proti bolesti nebude problém nejen vyřešen, ale  ještě zhoršen. Pokud vypneme bolest, která je signálem o jistém ohrožení našeho kloubu a dále kloub přetěžujeme, je nevyhnutelné jeho další poškození.

Sportovat či nesportovat?
Sportovní aktivita je dalším tématem, nad kterým je třeba se zamyslet. Budeme-li vycházet z předpokladu, že náš pohybový aparát nefunguje správně a naše svaly jsou v nerovnováze, čímž našim kloubům neprospívají, je tedy zvýšená sportovní aktivita žádoucí? Pro správné fungování kloubu je ale důležité, aby docházelo k pohybu a proudění kloubní tekutiny. Avšak je také důležité, aby se nezvýšilo riziko poškození kloubu činností, která stále probíhá na podkladě velké svalové dysbalance.

Jak tedy k tomuto problému přistupovat?
Podstatné je, zabývat se příčinou bolesti, což znamená vzít v úvahu fungování celého těla a nezabývat se pouze oblastí, kde se bolest projevuje. Faktem je, že většina lidí nevyužívá svůj pohybový aparát efektivně a zbytečně tak dochází k přetěžování jeho částí. Na svalové napětí působí řada faktorů včetně stresu, který toto napětí zvyšuje.
Klíčem k řešení je naučení se, jak lépe využívat své tělo a minimalizovat tak přetěžování pohybového aparátu. Působení stresu na pohybový aparát je další širokou kapitolou, kterou je třeba se zabývat. Samozřejmá by měla být úprava životního stylu a snížení tělesné hmotnosti. Sport je jistě vhodný za předpokladu, že budeme respektovat možnosti svého těla a budeme pracovat na nápravě nevhodných pohybových stereotypů a svalových dysbalancí nejlépe za pomoci fyzioterapeuta.

Autor: Mgr. Kateřina Nimrichterová, fyzioterapeut

Článek je převzatý ze stránek www.zdravazada.eu se svolením autorky.

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode